Orgány a tkáně lymfatického systému: Jakou mají funkci a můžeme bez nich žít?

V tomto článku si jednoduše vysvětlíme, jaké orgány a tkáně patří do lymfatického systému, proč jsou důležité pro imunitu a co se může stát, když je některá z těchto částí poškozena nebo odstraněna.

Když se řekne lymfatický systém, většina lidí si představí lymfatické cévy nebo lymfatické uzliny. Ve skutečnosti je ale mnohem složitější. Kromě sítě cév, které odvádějí lymfu z tkání zpět do krevního oběhu, jej tvoří také řada orgánů a specializovaných lymfatických tkání. Každá z těchto částí má svou nezastupitelnou úlohu při obraně organismu, tvorbě imunitních buněk nebo filtraci lymfy a krve.

Co jsou lymfatické tkáně?

Lymfatická tkáň je zvláštní typ vazivové tkáně, ve které se soustřeďují imunitní buňky, hlavně lymfocyty. Můžeme si ji představit jako místo, kde tyto buňky hlídkují, setkávají se s cizorodými látkami a podle potřeby spouštějí obrannou reakci organismu.

Orgány a tkáně lymfatického systému rozdělujeme do dvou základních skupin.

• Primární lymfatické orgány jsou místa, kde vznikají a dozrávají některé buňky imunitního systému. Patří sem kostní dřeň a brzlík.

• Sekundární lymfatické orgány a tkáně jsou místa, kde se imunitní buňky setkávají s mikroorganismy nebo jinými cizorodými látkami a zahajují obrannou reakci organismu. Patří sem lymfatické uzliny, slezina, mandle a střevní lymfatická tkáň, například Peyerovy plaky nebo apendix.

V následující tabulce najdete přehled jednotlivých orgánů a tkání, jejich hlavní funkce i to, jaké důsledky může mít jejich poškození nebo odstranění.

Orgán nebo tkáň	Jakou má funkci?	Dá se bez něj žít?	Jaké jsou důsledky jeho odstranění nebo ztráty funkce?
Kostní dřeň	Je hlavním místem tvorby krvinek. Vznikají v ní červené krvinky (erytrocyty), krevní destičky (trombocyty) i bílé krvinky (leukocyty – lymfocyty). B-lymfocyty zde procházejí svým vývojem, zatímco nezralé T-lymfocyty pokračují do brzlíku.	Ne	Při selhání kostní dřeně tělo nevytváří dostatek krvinek. Následkem může být chudokrevnost, oslabená obranyschopnost, časté nebo závažné infekce a zvýšené riziko krvácení. Bez léčby jde o život ohrožující stav.
Brzlík	Je primární lymfatický orgán, ve kterém díky hormonům dozrávají T-lymfocyty – buňky nezbytné pro správně fungující buněčnou imunitu. Největší význam má v období dětství a dospívání, kdy se vytváří základ repertoáru T-lymfocytů.	Ano, ale jeho význam závisí na věku.	Odstranění brzlíku v raném věku může narušit tvorbu a zrání T-lymfocytů a ovlivnit vývoj imunity. Po pubertě se brzlík postupně zmenšuje a je nahrazován tukovou tkání. Tvorba nových T-lymfocytů se s věkem výrazně snižuje, ale zcela nekončí a část T-lymfocytů se udržuje dělením již existujících buněk.
Lymfatické uzliny	Filtrují lymfu přitékající z okolních tkání a zachycují v ní viry, bakterie, poškozené buňky a další cizorodé částice. Zároveň jsou místem, kde se imunitní buňky s těmito látkami setkávají, rozpoznávají je a spouštějí obrannou reakci organismu.	Ano	Odstranění většího počtu uzlin může zpomalit odtok lymfy a zvýšit riziko vzniku lymfedému i některých infekcí.
Slezina	Kontroluje krevní oběh, odstraňuje staré nebo poškozené červené krvinky a zachycuje některé bakterie, které se dostaly do krve. Zároveň je místem, kde se aktivují bílé krvinky (zejména B-lymfocyty), které vytvářejí protilátky pomáhající organismu bojovat s infekcí.	Ano	Organismus je náchylnější k některým závažným bakteriálním infekcím, protože hůře zachycuje bakterie, které se dostaly do krevního oběhu.
Mandle (nosní a krční)	Zachycují viry, bakterie a další mikroorganismy, které vstupují do těla nosem a ústy. Zároveň jsou místem, kde se aktivují bílé krvinky (zejména B- a T-lymfocyty) a spouští první obrannou reakci organismu.	Ano.	Po odstranění krčních mandlí může být krátkodobě vyšší náchylnost k některým infekcím horních cest dýchacích. Dlouhodobě jejich funkci z velké části přebírají ostatní lymfatické tkáně.
Střevní lymfatická tkáň (Peyerovy plaky, apendix a lymfatické folikuly)	Je součástí střevní stěny, kde kontroluje mikroorganismy a další látky přicházející do kontaktu se střevní sliznicí. Bílé krvinky (zejména B- a T-lymfocyty) zde pomáhají chránit organismus před střevními infekcemi a zároveň udržovat rovnováhu se střevním mikrobiomem.	Ano.	Odstranění appendixu nebo části tenkého či tlustého střeva obvykle významně nenaruší funkci střevní lymfatické tkáně. Její rozsáhlejší poškození však může oslabit obranu střevní sliznice a zvýšit náchylnost ke střevním infekcím.

Kdy je nutné některé lymfatické orgány odstranit?

Přestože jsou všechny orgány a tkáně lymfatického systému důležité, existují situace, kdy jejich odstranění nebo poškození představuje nejlepší, nebo dokonce jedinou možnost léčby. Lékaři k takovému zákroku přistupují vždy až tehdy, když přínos převáží možná rizika.

Kostní dřeň

Kostní dřeň se chirurgicky neodstraňuje. Její funkce však může být poškozena například leukémií, jinými nádory krvetvorby nebo léčbou vysokými dávkami chemoterapie či ozařování. V některých případech může být jedinou možností léčby transplantace krvetvorných kmenových buněk.

• Věděli jste, že…?

Každou sekundu vzniká v kostní dřeni 2,5 milionu nových červených krvinek. Za celý život je to přibližně 500 kg!

Brzlík

Brzlík se odstraňuje pouze výjimečně, například při nádorech brzlíku nebo jako součást léčby některých autoimunitních onemocnění, například myasthenia gravis. U dospělých mívá jeho odstranění zpravidla menší dopad než v dětství, protože po pubertě se jeho funkce výrazně snižuje a většina T-lymfocytů již dozrála.

• Věděli jste, že…?

Brzlík je nejaktivnější v dětství. V pubertě dosahuje hmotnosti až 50g. S narůstajícím věkem se zmenšuje a tkáň se postupně mění na tukovou, funkce brzlíku se tak výrazně snižuje.

Lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny se nejčastěji odstraňují při operacích zhoubných nádorů nebo při vyšetřování jejich šíření. Typickým příkladem je odstranění podpažních uzlin při léčbě rakoviny prsu. K odstranění uzlin může dojít také při některých operacích v dutině břišní, malé pánvi nebo na dolních končetinách. Pokud je odstraněno větší množství uzlin, může se zpomalit odtok lymfy a vzniknout lymfedém.

• Věděli jste, že…?

V lidském těle se nachází přibližně 600–700 lymfatických uzlin. Některé z nich mají velikost zrnka rýže, jiné mohou být velké jako fazole.

Slezina

Slezina se odstraňuje především po těžkých úrazech, při některých krevních onemocněních nebo nádorech. Protože se významně podílí na obraně proti některým bakteriím, doporučují lékaři po jejím odstranění ochranná očkování a zvýšenou opatrnost při infekčních onemocněních.

• Věděli jste, že…?

Slezina filtruje krev, nikoli lymfu. Taky vás občas píchá v boku, když běžíte? Tak to může právě souviset se slezinou, která právě pumpuje do vašeho oběhu nahromaděnou krev.

Mandle (nosní a krční)

Nosní i krční mandle se odstraňují především tehdy, když opakované záněty nebo jejich výrazné zvětšení způsobují dlouhodobé zdravotní obtíže. Nejčastěji se jedná o opakované angíny, poruchy dýchání nosem, časté záněty středního ucha nebo spánkovou apnoe. Zatímco západní medicína řeší především opakované záněty a jejich následky, tradiční čínská medicína se zaměřuje také na hledání příčin, proč se záněty vracejí.

• Věděli jste, že…?

Ve skutečnosti nemáme jen krční a nosní mandle. Součástí obranného systému je několik lymfatických útvarů (také pod jazykem a v okolí Eustachovy trubice), které společně tvoří tzv. Waldeyerův okruh.

Střevní lymfatická tkáň

Samotná střevní lymfatická tkáň se neodstraňuje. Její součástí je však apendix, který bývá operován při akutním zánětu. Část tenkého nebo tlustého střeva může být odstraněna také při nádorových onemocněních, Crohnově chorobě nebo jiných závažných onemocněních střev. Díky tomu, že je střevní lymfatická tkáň rozptýlena po velké části střev, odstranění její menší části obvykle významně nenaruší obranyschopnost organismu.

• Věděli jste, že…?

Přibližně 70 % lymfatické tkáně v těle se nachází právě ve střevech. Díky ní dokáže organismus rozlišovat mezi prospěšnými bakteriemi střevního mikrobiomu a mikroorganismy, které mohou způsobit onemocnění.

Proč je dobré lymfatický systém znát?

Lymfatický systém pracuje nepřetržitě, i když si ho většinu života téměř neuvědomujeme. Pomáhá odvádět přebytečnou tekutinu z tkání, podílí se na vstřebávání tuků a podporuje obranu proti infekcím. Pokud některá jeho část nefunguje správně, nemusí se to projevit jen otoky. Souviset může také s horším hojením, větší náchylností k infekcím nebo celkovým pocitem nerovnováhy v těle.

Právě proto má smysl vědět, z čeho se lymfatický systém skládá a jaké úkoly jednotlivé orgány plní. Čím lépe porozumíme jeho fungování, tím snáze pochopíme, proč mohou některá onemocnění nebo chirurgické zákroky ovlivnit celý lymfatický systém, nejen jeho jednotlivé části.

Jeho správnou činnost ovlivňuje řada faktorů – pravidelný pohyb, zdravý životní styl, dobrá funkce střev i dostatečný pitný režim. V některých případech může být vhodnou součástí podpůrné péče také odborně prováděná manuální lymfodrenáž, například při potížích s otoky nebo jako součást rekonvalescence po doporučení odborníka. Nejde však o univerzální řešení pro každého. Základem je vždy správně určit příčinu obtíží a podle ní zvolit vhodný postup léčby nebo podpůrné péče.

---

Mohlo by vás dále zajímat:

procedura – Lymfatická a anticelulitidní péče

článek – Lymfa a lymfatický systém: Co to vlastně je a proč je pro naše zdraví tak důležitý?