Lymfa a lymfatický systém: Co to vlastně je a proč je pro naše zdraví tak důležitý?

Lymfa. Lymfatický systém. Lymfedém. Lymfodrenáž.

Poslední dobou jsou všechny sociální sítě zahlceny příspěvky na toto téma. Ale víte z nich opravdu, co tato slova znamenají?

Pojďme si v tom udělat jasno. Co je vlastně lymfa? Dá se změřit? Jak může lymfatický systém přestat správně fungovat? A proč kolem něj koluje tolik mýtů?

Co je lymfatický systém?

Lymfatický systém je tvořen sítí lymfatických cév, uzlin a dalších orgánů, které společně zajišťují odvod tkáňového moku a zároveň se významně podílejí na obraně organismu.

Dělíme jej na:

Primární lymfatické orgány – kostní dřeň a brzlík, kde vznikají a dozrávají některé buňky imunitního systému (B- lymfocyty, T-lymfocyty) – bílé krvinky.
Sekundární lymfatické orgány – lymfatické uzliny, slezina, mandle a lymfatická tkáň střev, kde se imunitní buňky setkávají s cizorodými látkami.

Co je lymfa?

Lymfa, někdy nazývaná také míza, je čirá až lehce nažloutlá tělní tekutina. Vzniká z tkáňového moku, který omývá všechny buňky našeho těla.

Většina tkáňového moku se vrací zpět do krevních kapilár. Část je ale odváděna drobnými lymfatickými kapilárami. V okamžiku, kdy vstoupí do lymfatických cév, nazýváme ji lymfa.

Lymfa funguje jako obousměrná doprava: z tkání odvádí přebytečnou tekutinu, odumřelé buňky a mikroorganismy, ale zároveň do krevního oběhu nově přivádí důležité bílkoviny, vstřebané tuky a obranné bílé krvinky.

Kde se lymfa čistí?

Lymfa se čistí v lymfatických uzlinách, které fungují jako biologické filtry těla. Zachycují a ničí viry, bakterie, nádorové buňky a jiné škodliviny dřív, než se lymfa vrátí zpět do krevního oběhu.

V těle máme přibližně 600 až 700 uzlin. Nejčastěji jsou seskupeny v oblastech, kde chrání vstupy do trupu a hlavních orgánů.

Mezi hlavní skupiny uzlin patří:

Vnitřní uzliny (břišní a hrudní): Jsou uloženy hluboko v těle podél velkých cév a kolem orgánů (např. kolem střev, kde filtrují vstřebané tuky).
Krční uzliny: Filtrují lymfu z oblasti hlavy, úst a krku; často zduří při angíně nebo rýmě.
Podpažní uzliny (axilární): Čistí lymfu z paží, hrudní stěny a prsní žlázy.
Tříselné uzliny (inguinální): Sbírají a filtrují tekutinu z dolních končetin, hýždí a vnějších pohlavních orgánů.

Jak se lymfa čistí?

Čištění lymfy funguje jako dokonale sehraný systém čističek, který probíhá ve třech navazujících krocích:

První likvidace přímo v uzlině: Když znečištěná lymfa přiteče do uzliny, tamní imunitní buňky (makrofágy a lymfocyty) se do toxinů, bakterií a virů pustí jako první. Spoustu škodlivin doslova sežerou, rozloží a zneškodní přímo na místě.
Přestup do krevního oběhu: Přečištěná lymfa (která už obsahuje jen bezpečné zbytky rozloženého odpadu a naopak spoustu bílých krvinek) pokračuje dál lymfatickými cévami nahoru směrem k srdci. V oblasti pod klíčními kostmi se lymfatické cévy napojují přímo do velkých žil. Tím se lymfa smísí s krví.
Konečná stanice v játrech a ledvinách: Jakmile se tyto bezpečné zbytky odpadu dostanou krevním oběhem do jater a ledvin, nastává finální očista. Játra chemicky zneutralizují to, co zbylo, a ledviny to definitivně odfiltrují z krve pryč do moči.

Jak lymfa proudí?

Na rozdíl od krve nemá lymfatický systém vlastní pumpu. Tzn. že bílé krvinky i tkáňový mok se v těle pohybují velice pomalu.

Proudění lymfy zajišťuje především pohyb svalů, dýchání, stahy stěn lymfatických cév a činnost okolních tkání. Proto dlouhé sezení, nedostatek pohybu nebo některá onemocnění mohou tok lymfy zpomalit.

Co se děje, když lymfatický systém nefunguje správně?

Pokud lymfa nestačí odvádět tekutinu z tkání, může docházet k jejímu hromadění. To se může projevit například:

otoky končetin,
pocitem těžkých nohou,
napětím kůže,
pomalejším hojením,
vyšším rizikem infekcí.

Je však důležité vědět, že ne každý otok znamená poruchu lymfatického systému.

Otok není vždy lymfedém

Lidé často zaměňují běžný otok s lymfedémem.

Otok může vzniknout například při dlouhém stání, v horkém počasí, po úrazu, při žilním onemocnění nebo v těhotenství.

Jak vzniká lymfedém?

Lymfedém vzniká v momentě, kdy lymfatický systém nestíhá odvádět tekutinu (lymfu) z tkání zpět do krevního oběhu. Když je tato přirozená „kanalizace“ těla poškozená nebo přetížená, tekutina bohatá na bílkoviny se hromadí v podkoží a způsobuje chronický otok – nejčastěji na rukou či nohou.

Podle příčiny vzniku ho dělíme na dva typy:

Primární (vrozený): Je způsoben genetickou vadou, kdy se člověk narodí s nedostatečně vyvinutým nebo zúženým lymfatickým systémem. Může se projevit v dětství, ale často propukne až v dospělosti při vyšší zátěži.
Sekundární (získaný): Je mnohem častější. Vzniká mechanickým poškozením lymfatických cest, nejčastěji po onkologické léčbě (operace a odstranění uzlin, ozařování), po těžkých úrazech, operacích nebo v důsledku opakovaných kožních infekcí (např. růže), které cévy zajizví.

Pokud se městnání lymfy dlouhodobě neřeší, zadržované bílkoviny nastartují tvorbu pojivové tkáně. Otok pak začne tuhnout, kůže ztrácí elasticitu a stává se náchylnější k zánětům.

Nejčastější mýty

Mýtus: Lymfa je odpadní jímka plná toxických jedů.
Skutečnost: Lymfatický systém funguje jako dynamický filtr a doprava: v tkáních sice odvádí buněčný odpad a toxiny, ale po přečištění v uzlinách naopak do těla přivádí klíčové živiny, jako jsou vstřebané tuky ze střev, bílkoviny a ochranné bílé krvinky.

Mýtus: Lymfodrenáž rozpouští tuky a pomáhá hubnout.
Skutečnost: Lymfodrenáž sice může okamžitě zmenšit obvod těla o několik centimetrů, ale to je způsobeno odvodněním a odplavením nahromaděné tekutiny, nikoliv úbytkem tukové tkáně. Masáž tukové buňky nespálí ani nerozpustí – k tomu je potřeba kalorický deficit, pohyb a správná strava.

Mýtus: Každý otok znamená špatnou lymfu nebo rozvíjející se lymfedém.
Skutečnost: Většina dlouhodobých otoků je způsobena přetížením žil, srdce či ledvin. Pokud už jde o lymfu, často se jedná jen o dočasný, vratný otok z únavy zdravého systému (např. v horku nebo po zátěži), zatímco skutečný lymfedém je již trvalé a závažné onemocnění s poškozenými cévami.

Mýtus: Čím silnější masáž, tím lépe se lymfa rozproudí.
Skutečnost: Hlavní síť lymfatických cév leží těsně pod kůží. Silný tlak tyto jemné kapiláry okamžitě stlačí a uzavře, takže lymfa nemůže téct. Správná lymfodrenáž je proto jemná a plošná technika – není to ani bezcílné hlazení, ani silové mačkání svalů, ale přesně dávkovaný, lehký kruhový tlak, který posouvá tekutinu v podkoží správným směrem.

Jak podpořit správnou funkci lymfatického systému?

Lymfatickému systému prospívá:

pravidelný pohyb (aktivuje svalovou pumpu, která lymfu pohání),
dostatek tekutin (čistá voda udržuje lymfu tekutou),
kompresní terapie (kompresní punčochy, legíny nebo bandáže – udrží správný tlak v podkoží),
hluboké dýchání (bránice funguje jako vnitřní pumpa pro hlavní lymfatické cévy),
vhodně indikovaná manuální lymfodrenáž,
udržování přiměřené tělesné hmotnosti,
správná péče o pokožku (prevence infekcí, které uzliny přetěžují),
volné oblečení (těsné spodní prádlo nebo úzké džíny lymfu mechanicky škrtí),
střídavé sprchování teplou a studenou vodou (pružně stahuje a roztahuje cévy),
střídmé solení a zdravá strava (přemíra soli a průmyslových potravin zadržuje vodu v tkáních).

Kdy vyhledat odborníka?

Pokud se otoky opakují, zhoršují se, postihují pouze jednu končetinu nebo jsou spojené s bolestí či dalšími zdravotními obtížemi, je na čase navštívit lékaře. Teprve po přesném stanovení příčiny lze totiž rozhodnout, zda je pro vás vhodná manuální lymfodrenáž, kompresní léčba, rehabilitace nebo jiný způsob léčby.

Dá se lymfa změřit?

Samotnou lymfu běžně změřit ani zvážit nelze.

Lékaři však mohou vyšetřovat funkci lymfatického systému pomocí specializovaných zobrazovacích metod, například lymfoscintigrafie nebo dalších moderních vyšetření podle konkrétního onemocnění.

Na koho se obrátit? (Kdo vám pomůže)

Lymfologická ambulance / Lymfocentrum: Zde najdete specializované lékaře (lymfology), kteří se zaměřují přímo na lymfatický systém.
Angiolog nebo flebolog: Specialisté na cévní potíže, kteří vyloučí nebo potvrdí problém s žílami.
Plastický a rekonstrukční chirurg: Řeší náročné případy vyžadující chirurgické zákroky (např. po úrazech či onkologických operacích).
Lymfoterapeut, vyškolený fyzioterapeut nebo masér: Odborníci, kteří vám na základě lékařského doporučení bezpečně zajistí samotnou manuální lymfodrenáž.

Závěr

Lymfatický systém je nenápadnou, ale velmi důležitou součástí našeho organismu. Pomáhá udržovat rovnováhu tekutin, podporuje imunitu a odvádí látky z tkání zpět do krevního oběhu.

Přestože se o lymfě v posledních letech hodně mluví, kolem ní stále koluje řada nepřesností. Pokud porozumíme tomu, jak lymfatický systém skutečně funguje, budeme lépe rozumět i tomu, kdy jsou otoky běžnou reakcí organismu a kdy už mohou být příznakem onemocnění.

Mohlo by vás dále zajímat: