Máte ve výsledcích vysoký celkový cholesterol, vysoké LDL, nízké HDL nebo zvýšené triglyceridy? Stejný červený údaj může mít u různých lidí úplně jinou příčinu – a také jiné řešení.
Ale PROČ?
Cholesterol je lipidová látka – přesněji sterol. Je důležitou stavební součástí buněčné membrány.
Pomáhá udržovat buněčné membrány stabilní a zároveň dostatečně pružné. Tělo ho využívá také při tvorbě steroidních hormonů (např. kortizolu, pohlavních hormonů atd.), žlučových kyselin a látek potřebných pro tvorbu vitaminu D. Významnou roli má i pro nervový systém.
Ano. Organismus si ho dokáže vyrábět sám a umí to většina našich buněk. Přibližně 70–80 % cholesterolu si organismus vytváří sám, zbytek pochází ze stravy. Tento poměr se ale může mezi lidmi lišit. Zásadní úlohu v hospodaření s cholesterolem mají játra.
Ne. Část cholesterolu sice přijímáme potravou, ale jeho hladinu v krvi ovlivňuje také vlastní tvorba, vstřebávání a vylučování ve střevě, genetika a způsob, jakým s ním organismus hospodaří.
Lipidový profil obvykle ukazuje celkový cholesterol, LDL cholesterol (LDL-C), HDL cholesterol (HDL-C) a triglyceridy. Nejsou to ale čtyři různé druhy cholesterolu – triglyceridy jsou dokonce úplně jiný druh lipidů.
LDL ani HDL nejsou dva různé druhy cholesterolu. Jsou to lipoproteinové částice (složené z tuků a bílkovin), které cholesterol přepravují krví. V laboratorním výsledku LDL-C a HDL-C zjišťujeme, kolik cholesterolu je těmito částicemi neseno.
Hlavní funkcí LDL je transport cholesterolu do tkání a buněk po celém těle. Buňky zachycují LDL pomocí speciálních receptorů na svém povrchu. Dlouhodobě vysoká koncentrace aterogenních částic obsahujících LDL však zvyšuje riziko aterosklerózy (tzv. kornatění tepen = chronické onemocnění, při kterém se ve stěnách cév ukládají tuky a cholesterol a může se omezovat průtok krve).
HDL se naopak podílí na odvádění přebytečného cholesterolu z tkání a jeho zpětném transportu do jater k dalšímu zpracování.
Jde o užitečnou lidovou zkratku, ale není přesná. Molekula cholesterolu je stále stejná; rozdíl je v lipoproteinových částicích, které ji přenášejí.
LDL se označuje jako „zlý cholesterol“, protože při jeho dlouhodobě zvýšené hladině se cholesterol může ukládat ve stěnách tepen a podílet se na vzniku aterosklerózy.
HDL se naopak říká „hodný cholesterol“, protože se podílí na odvádění přebytečného cholesterolu z tkání zpět do jater, kde se dále zpracovává.
Neexistuje jediná příčina. Roli může hrát genetika, složení stravy, zejména množství nasycených a transmastných kyselin, nadváha, hormonální změny, snížená funkce štítné žlázy, některá onemocnění, například ledvin, i některé léky. Pohyb, kouření, stres a metabolické změny významně ovlivňují celkové kardiovaskulární riziko a mohou se promítat do lipidového profilu, jejich vliv na LDL však není u každého člověka stejný. Důležité je také, jak účinně organismus LDL částice z krve odstraňuje.
Obrovské množství. Játra cholesterol vytvářejí, přijímají, znovu využívají a podílejí se na jeho vylučování prostřednictvím žluči. Zároveň mají LDL receptory, kterými zachycují LDL částice z krevního oběhu. Některá onemocnění jater proto mohou metabolismus cholesterolu a výsledný lipidový profil ovlivnit.
Nejsou totéž co cholesterol. Jsou to tuky, které tělo používá především jako zdroj a zásobu energie. Jejich zvýšení může souviset například s energetickým nadbytkem, nadváhou, alkoholem, vysokým příjmem některých sacharidů, inzulinovou rezistencí či diabetem.
Protože se triglyceridy ani cholesterol ve vodném prostředí krve dobře nerozpouštějí, přepravují se v lipoproteinových částicích. Ty si můžete představit jako dopravní balíčky: uvnitř nesou hlavně triglyceridy a cholesterol, na povrchu mají látky, které jim umožňují pohybovat se krví a komunikovat s buňkami.
LDL částice mohou pronikat přes výstelku tepny a zadržovat se v její stěně. Po jejich změnách se rozvíjí zánětlivá reakce a postupně vzniká aterosklerotický plát. Ten se zvětšuje ve stěně tepny a může zužovat průtok krve. Není to tedy jednoduše „tuk nalepený na stěně cévy“ – jde o složitý proces probíhající pod vnitřní výstelkou cévy, endotelem.
Aterosklerotický plát je směrem do cévy krytý vazivovou čepičkou. Pokud tato čepička praskne nebo dojde k narušení povrchu plátu, krev se dostane do kontaktu s jeho obsahem. Organismus situaci vyhodnotí podobně jako poranění a aktivují se krevní destičky a systém krevního srážení.
Na místě může velmi rychle vzniknout krevní sraženina – trombus, která průtok krve výrazně omezí nebo cévu úplně uzavře. Podle toho, kde k tomu dojde, může být následkem například srdeční infarkt nebo ischemická cévní mozková příhoda.
Existují dědičné poruchy, například familiární hypercholesterolémie, při kterých organismus nedokáže LDL z krve odstraňovat dostatečně účinně. Proto může být LDL velmi vysoké i při zdravém životním stylu.
Statiny jsou léky, které tlumí jeden z klíčových kroků tvorby cholesterolu v játrech. Játra následně zvýší množství LDL receptorů a účinněji zachycují LDL částice z krve. Výsledkem je pokles LDL cholesterolu a snížení kardiovaskulárního rizika.
Záleží především na tom, co máte zvýšené a proč. Jiný postup může potřebovat člověk s vysokým LDL kvůli genetické predispozici a jiný člověk s vysokými triglyceridy, nadváhou a inzulinovou rezistencí.
• Upravte jídelníček – omezte především nasycené tuky, průmyslově zpracované potraviny, nadbytek cukru a alkoholu. Přidejte zeleninu, luštěniny, celozrnné potraviny, vlákninu, ryby a zdroje nenasycených tuků.
• Hýbejte se pravidelně – nemusíte hned běhat maraton. Svižná chůze, kolo, plavání nebo silový trénink pomáhají ovlivňovat metabolismus tuků, hmotnost, krevní tlak i citlivost na inzulin.
• Pokud máte nadváhu, pomůže i její částečné snížení – zejména úbytek tuku v oblasti břicha může výrazně zlepšit metabolické parametry.
• Nekuřte a hlídejte krevní tlak a cukr v krvi. Kardiovaskulární riziko totiž neurčuje samotný cholesterol.
• Hledejte příčinu – někdy za změnou lipidového profilu stojí také štítná žláza, diabetes, onemocnění ledvin či jater, hormonální změny nebo některé léky.
• Léky nejsou jen statiny. Pokud statiny netolerujete nebo nestačí, existují i jiné možnosti léčby. O jejich použití rozhoduje lékař podle hodnot LDL a celkového kardiovaskulárního rizika.
• Mykoterapie může být další možností podpory. Při zvýšených krevních tucích a cholesterolu se používají například Shiitake, Maitake či Reishi nebo jejich kombinace. Jednotlivé houby mají rozdílné působení a vhodná kombinace se volí podle celkového obrazu člověka. Pokud současně užíváte léky na cholesterol, je vhodné kombinaci předem konzultovat s lékařem a mykospecialistou.
A hlavně: nesnažte se „srazit cholesterol“ za každou cenu podle jediného čísla bez znalosti souvislostí. Cílem je zjistit, proč je váš lipidový profil právě takový, ovlivnit příčiny, které ovlivnit lze, a snížit celkové riziko aterosklerózy, infarktu a mrtvice.
Ne. Podobný nápis „zvýšený cholesterol“ může mít různé souvislosti. Lékař proto neposuzuje jen celkový cholesterol, ale celý lipidový profil a zároveň věk, zdravotní stav, krevní tlak, kouření, diabetes, rodinnou anamnézu a celkové kardiovaskulární riziko. Právě proto mohou tři lidé na obrázku potřebovat rozdílný další postup.
📌 Orientačně u dospělého člověka:
Celkový cholesterol: do 5,0 mmol/l
LDL cholesterol: do 3,0 mmol/l
HDL cholesterol: přibližně nad 1,2 mmol/l u žen a nad 1,0 mmol/l u mužů
Triglyceridy: do 1,7 mmol/l
U lidí se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem však mohou být cílové hodnoty LDL výrazně nižší.
Takže až příště na laboratorním výsledku uvidíte červeně označený cholesterol, neptejte se lékaře jen:
„Kolik ho mám?“
Ptejte se také:
„Proč mám právě takový lipidový profil?“
Diagnózu a léčbu necháváme na lékaři.
Stejný princip – nedívat se jen na jeden dílčí údaj, ale vnímat širší souvislosti – je blízký i našemu přístupu v Masážích Leonis. U pohybových obtíží proto nevnímáme jen samotné bolavé nebo oteklé místo, ale také pohybové návyky, zatížení, stres a regeneraci.
Hledáme příčiny. Neřešíme jen následky.
